Což je lepší kia ceed nebo opel astra

Téma: Kia Sid 1.6 MT Comfort nebo Opel Astra 1.6 MT Active v nové karoserii (j).

Kia Sid 1.6 MT Comfort nebo Opel Astra 1.6 MT Active v nové karoserii (j).

Auta jsou si velmi podobná, i vzhledově.. Cena v těchto stupních výbavy je dnes také přibližně stejná (630 versus 650).. zatím nevím co vybrat.. doufám, že si tu přečtu názory těch kteří měli to štěstí řídit oba.. Děkuji..

01.08.2013, 23:30 #2

román

• Zobrazení profilu
• Příspěvky na fóru
• Soukromá zpráva
• Zobrazit články
• viz fotoalba

Sidoman (730)
Comfort 6MT (G468)
Comfort 6MT (G468)
V klubu od 16.11.2012
Příspěvky: 449

72 22

Adresa: Leningradská oblast

Zpráva od Neregistrovaný

Auta jsou si velmi podobná, i vzhledově.. Cena v těchto stupních výbavy je dnes také přibližně stejná (630 versus 650).. zatím nevím co vybrat.. doufám, že si tu přečtu názory těch kteří měli to štěstí řídit oba.. Děkuji..

Sám jsem Opel neřídil, ale byl jsem zmaten úplně stejnou volbou. Výběr zmizel sám od sebe, když jsem jel z autorizovaného servisu Opel do autorizovaného servisu KIA. Zkuste to, vše pochopíte sami.

02.08.2013, 05:56 #3
Neregistrovaný
host

Kamarád si koupil Astru GTS 1,4 turbo.
Čerpadlo bylo v záruce 2x vyměněno a stále píská.
Levá noha se zahřívá od konzoly, jsou tam nějaké trubky z kamen,
no dobře v zimě, ale v létě ani klimatizace nepomáhá.
Už nebyly žádné stížnosti.

02.08.2013, 22:45 #4
Olejík
host

Vybíral jsem mezi Astrou a Sidem, rozhodl jsem se ve prospěch přirozeně nasávaného. Jednak v zimě 1.4T velmi dlouho vyhřívá interiér, kamna nejsou dobrá. Za druhé, kolega v práci má Astru 1.6T s najeto 30 tisíc kilometrů a motor začal pálit olej, přidává 300 ml na 1000 km, úředníci krčí rameny a říkají, že do litru je v rámci normálu rozsah. Do třetice pak při prodeji narazíte na problém, nikdo je nechce brát na sekundární úrovni, protože kdo ví, co jste tankovali, a turbíny po pár špatných tankováních létají. Ať si někdo říká cokoli, sací motor je v našich ruských podmínkách odolnější, spolehlivější a nenáročnější. Jsem pro Sida, o funkčnosti ani nemluvě, Korejec má více možností.

Testovací jízda Kia pro cee’d a Opel Astra GTC: recept na sobectví

Existují dva způsoby, jak proměnit obyčejný rodinný hatchback v odvážné „sportovní“ auto pro egoistu: jednoduše přivařit zadní dveře a přidat pár světlých detailů, nebo rozhýbat celé auto tím, že na něj nasadíte jinou karoserii. Který „recept“ na přestavbu je účinnější?

Pouhým okem je vidět, podle kterého schématu se vyrábí Kia pro cee’d a podle kterého se vyrábí Astra GTC. Pokud „korejský“ téměř úplně opakuje vzhled pětidveřové verze, pak se německý „třídveřový“ při zachování obecného stylu nápadně liší od svého rodinného „bratra“ – existují pouze dvě společné vnější části: boční zrcátka a kliky dveří.

Už tak sportovně vyhlížející Astra GTC přitom přišla i se speciálním balíčkem možností, který z ní udělal jakéhosi městského basta. Může za to kysele žlutá barva, obrovská černá 20palcová kola a stejně kontrastní černý zadní spoiler a střecha.

Při pohledu dopředu řekněme, že tmavá barva kol kolům vůbec nesluší: drahá kola splývající za jízdy do jednoho černého místa působí dojmem laciných „výlisků“, na které zapomněli pověsit kryty.

Upřímně řečeno, jasně oranžová LED není o nic méně atraktivní a v přítomnosti zajímavých a výrazných detailů není v žádném případě horší než Astra. Obecný obraz vozu je však jiný: pokud je „Němec“ rychlý a „napumpovaný“ z jakéhokoli úhlu, pak „korejský“ již má na sudech „visící tuk“, který se konstruktéři snažili vyrovnat. lisování.

Výběr sobeckého stroje má vždy cenu pohodlí. Pro cee’d ani Astra GTC nejsou výjimkou: obrovské a těžké dveře vás nutí hledat vhodná parkovací místa a musíte je otevírat opatrně a neustále je držet.

Ale snadnost vstupu do otevíracího otvoru obou hatchbacků je mimo chválu. Ne nadarmo se třídveřové vozy pravidelně stávají předmětem pozornosti velkých řidičů.

Ale vnitřek VOP zcela kopíruje ten astrovský, vlastně stejně jako pro cee’d – obvyklý Sid. Teprve nyní je pocit z pobytu ve vozech velmi odlišný a tentokrát ne ve prospěch německého vozu.

Navzdory koženému interiéru, velkému displeji s krásnou grafikou a celkové kvalitě povrchových materiálů, díky množství šedého plastu a stříbrného dekoru nevypadá interiér Opelu vůbec draze. Stále jsme zmateni množstvím tlačítek na středové konzole a pozor na blízkost stropu, stejně jako extrémně průměrný výhled do stran kvůli dvojitým A-sloupkům. Ale to je asi tak vše, co lze ergonomii VOP vytknout.

Salonu Kia není vůbec co vytknout. Pokud do pohledu nepřekáží stejná trojúhelníková okna vpředu. V prostoru řidiče je ale prostornější a znatelně modernější a hlavně – vzhledově bohatší, a to i přes absenci kůže. Důvodem je stylové, i když snadno znečištěné dekorativní lemování, velkolepé displeje rychloměru a standardních multimédií a množství volitelné výbavy.

Navíc, navzdory bohatství, v pro cee’d je vše po ruce, aniž by bylo nutné soudní spory. Dotyková obrazovka je obklopena nejdůležitějšími klávesovými zkratkami a její nabídka je logicky strukturovaná a krásně navržená.

Ale co se týče jednoduchosti řízení, vítězí Astra. Za prvé, samotný sportovní volant je vyroben na zakázku: je příjemný na uchopení i na dotek. A přední sedadla jsou velmi dobrá – je tu lepší boční opora, výplň je hustší a je zde více úprav. Dokonce i přední okraj lze prodloužit.

Sid není ani tak horší, jako jednodušší. Parametry volantu a sedadel jsou civilnější, nebo co, ale neméně pohodlné – rozsah nastavení je dostatečný. Pokud si ve VOP chcete lehnout a zaujmout polozávodní pozici, pak v Kia se naopak můžete vytáhnout výše, protože to umožňuje dostatek volného prostoru.

Otevírací otvor do zadní řady obou vozů je přibližně stejný – není těžké se do něj dostat, ale budete muset otírat střední sloupek oblečením. Mimochodem, Kia pro cee’d má na stojanu skládací pásový podavač. V Astře GTC musíte sáhnout po popruhu.

Ale v samotné „galerii“ je to opět pohodlnější v Astře a ještě prostornější. Šikmá střecha je vizuální iluzí; Ve skutečnosti je GTC vyšší, širší a delší než „korejský“ a kromě toho je v Sidově kajutě část prostoru nad hlavou „sežrána“ stropem, ve kterém je skryt závěs obrovského poklopu. Ale „korejec“ má dostatečnou rezervu v nohách.

Obecně platí, že Astra GTC je jedním z mála třídveřových vozů, ve kterém se čtyři mohou bezpečně vydat na dlouhou cestu. Kromě prostoru má Opel více vymožeností vzadu: je zde loketní opěrka s držáky nápojů a další přihrádkou a přístup přes poklop do kufru. V Side jsou pouze jednotlivé vzduchové deflektory.

Objem kufru u hatchbacků je stejný – 380 litrů, stejný jako u pětidveřových verzí. Tento objem je dostatečný pro všechny městské potřeby a se sklopenými zadními sedadly i pro přepravu objemného zboží.

A přesto jsou nejzřetelnější rozdíly mezi auty v jejich zvycích. Opel Astra GTC, přestože sdílí „vozík“ s pětidveřovou verzí, je téměř zcela překonfigurován. Existují další charakteristiky mechanismu řízení, nastavení odpružení a širších rozchodů vpředu a vzadu. To je důvod, proč se auto na silnici chová skvěle a je znatelně více vzrušující než jeho „bratr“.

Klid v chování a preciznost reakcí na výchylky volantu umožňují řidiči Astry bleskurychle provádět téměř jakékoli manévry i na nejhladší rovince a doslova „líznout“ zatáčky po trajektorii. Eh, kéž bych měl ve volantu trochu víc hydraulické těžkosti a šťavnatosti!

Přítomnost 20palcových kol se na tuhosti přejezdu nerovností projevila kupodivu minimálně – vše řeší odpružení! Na takových kluzištích je hatchback docela pohodlný. Ale tak dlouho budou na našich silnicích žít samotné disky .

S takovým podvozkem stačí zády k sobě motor 1.4 turbo o výkonu 140 koní GTC. Dobré reakce a příjemná elasticita jsou k dispozici pouze v první polovině rychloměru. V mezích městských omezení podmíněné sportovnosti se dá říci, že mu to stačí. Jakmile ale šipka překročí 100-120 km/h, zrychlení je rozmazané a v reakci na sešlápnutí akcelerátoru začne motor pracovat v napětí.

Kia pro cee’d se ani netváří, že by byla nějakým řidičským počinem. Nejdůležitější je, že jeho 1.6litrový atmosférický motor je v reakcích lineární, a proto dokážeme předvídat zrychlení. V důsledku toho je pohodlné ovládat dynamiku vozu, ale opět v měřeném městském tempu – „automat“ ProSid se také stará o pohodlí.