Když se škodovka montovala v ČR

Jak už to v životě bývá, potkají se dva podnikaví lidé, najdou společnou řeč a společný cíl, k jehož dosažení je potřeba jen vytrvalost, dřina, sebevědomí a nápad. A teď mají celý svět „v kapse“! Stalo se, že na konci 1899. století se dva Češi, dva Václavové – knihkupec a mechanik, rozhodli „vydělat“ na výrobě jízdních kol. Nutno říci, že jako by se podnikavým přátelům rozsvítila „zelená“ – všechno jim klapalo. V roce XNUMX již vyráběli motocykly a zaregistrovali svou značku jako „Laurin & Klement“. Toto je jeden z příběhů o světově proslulém Závod Škoda v České republice.

Od kol po auta

Když byl obsazen „bar“ s jízdními koly a motocykly, bylo možné „řešit“ auta. Nejprve se v roce 1905 objevil litrový model Voiturette A, poté vozy s většími motory a větším výkonem. Po firemních vozech tedy postupně začala být poptávka. A na začátku první světové války bylo podnikání společnosti tak dobré, že si mohla dovolit otevřít zastoupení v jiných zemích a velkých městech.

Společnost Laurin & Klement byla založena o několik desítek let později než historie plzeňské slévárny a strojírenského závodu Škoda. Jejím zakladatelem byl hrabě Valdštejn-Wartenberg, jehož firma zaměstnávala asi 100 dělníků. Plzeňská továrna vyráběla zařízení pro doly, parní stroje a mlýny; díly pro železniční depa a stanice. Deset let po založení továrnu koupil inženýr a obchodník Emil Škoda. O dvacet let později už byla firma Emil Škoda velkým výrobním závodem, schopným vyrábět odlitky pro obrovské válečné lodě a cukrovary.

V roce 1899 se společnost transformovala na akciovou společnost – největší mezi výrobci vojenské techniky v Rakousku-Uhersku. Kromě zbraní a střeliva ale Škoda vyráběla potrubí pro elektrárny, prvky pro pivovary a další zařízení.

Do historie však zasáhla první světová válka, kdy výroba „mírových“ produktů společnosti výrazně poklesla, ale byla lídrem ve výrobě vojenské techniky. Rozpad Rakousko-Uherska za 1. světové války, vznik Československa a těžké poválečné období ovlivnily ekonomiku země, kdy byla Škoda přeškolena z vojenského podniku na diverzifikovaný.

Sdružení

V roce 1925 se Laurin & Klement spojil s koncernem Škoda. Ochranná známka L&K zůstala zachována pouze v podobě loga na obložení interiéru luxusních vozů. Původní logo Škoda bylo nahrazeno symbolickým ve tvaru „indiánské hlavy s mohawkem“, ale poté se „proměnilo“ v okřídlený šíp v kruhu.

Léta Velké hospodářské krize neměla na rozvoj koncernu Škoda prakticky žádný vliv. A v roce 1930 se z ní vyčlenila divize, která vyráběla osobní automobily, a stala se samostatnou společností Škoda ASAP. Jejím duchovním dítětem byly vozy jako Škoda 4R, dále Škoda 420 – dvoudveřový model s kabinou pro čtyři cestující, kufrem a 4válcovým motorem o výkonu 20 koní. Na pozadí všeobecného poklesu výroby automobilů v Evropě bylo vytvoření zásadně nového automobilu skutečným průlomem v automobilovém průmyslu.

Druhá světová válka přinesla firmě změny a zaměřila se na výrobu vojenské techniky. Po válce byla Škoda ASAP znárodněna (AZNP) a monopolizovala výrobu osobních automobilů. Dalším restylingem společnosti je automobil Tudor (z anglického „two“ a „door“, což znamená „dvoje dveře“). Nejde o nic jiného než o modernizovaný Popular, který se začal vyrábět ještě v předválečném období.

Zlepšil se také model Škoda 420, s láskou přezdívaný „Spartak“. Vůz z roku 1953 měl výkon 40 koní a přední odpružení. Aktualizovaná modifikace se stala samostatnou jednotkou s názvem „Octavia“, která se vyráběla až do počátku 70. Spartak byl nahrazen sportovním modelem Škoda 110R a následně Škoda 130RS s výkonem až 140 koní.

Orientační bod – „Na západ“

V roce 1989 došlo v Československu k sametové revoluci, která měla na dění závodu špatný „dopad“. Příliv aut západoevropské výroby do země způsobil problémy české Škodovce. Poté se rozhodli závod prodat na Západ, kde Volkswagen nabídl nejvýhodnější podmínky. V říjnu 1991 začalo nové kolo v historii Škody, když se stala součástí koncernu Volkswagen a stala se čtvrtým z „účastníků“:

Vstupem do západoevropské značky se zlepšila kvalita výrobků, rozšířila se modelová řada a vzrostla obliba modelů Škoda jak v Evropě, tak v Rusku. Například v roce 1994 se objevila elegantní Felicia (modernizovaná Škoda Favorit) a v roce 1996 byli fanoušci Škody potěšeni zbrusu novou Škodou Octavia, přepracovanou v duchu nejlepších tradic Volkswagenu, ale s přihlédnutím k typickým odlišnostem značky Škoda.

Dnes má Škoda tři závody – v Mladé Boleslavi, v Kvasinách a ve Vrchlabí. Stejně jako několik továren v Evropě, včetně Kazachstánu, Ukrajiny a Ruska. Hlavní závod s produkcí až 2 vozů denně se nachází v Mladé Boleslavi. Této produktivity mohla společnost dosáhnout pouze díky automatizaci zařízení, dobře zavedené výrobě a sehrané práci více než 500 20 zaměstnanců.

muzeum

V závodě sídlí Muzeum Škoda Auto, jehož první expozice pocházejí již ze 60. let minulého století. V roce 2012 bylo muzeum rekonstruováno. Dnes si v jeho třech halách můžete prohlédnout sbírky automobilů z celé historie závodu v následujícím pořadí:

Tuto provozovnu doporučujeme navštívit s průvodcem, jinak budete muset jen chodit po halách a samostatně zkoumat vystavená auta, bohužel, bez značek a identifikačních značek. V muzeu je kiosek se suvenýry, knihkupectví a originální bar s názvem odpovídajícím muzeu – „Rally“.