V porovnání se Škodou Kodiaq

Co koupit: Haval Dargo nebo Škoda Kodiaq? Porovnejte crossovery na asfaltu a v terénu

Škoda je na našich silnicích dlouho známá a ani nedávný restyling se jen málo změnil. Vzhledem k jejich rozměrům nabízejí Češi jako obvykle maximální vnitřní objem. Zároveň panuje obava, že Kodiaq už začíná zastarávat. Vydán v roce 2016 a od té doby nedostal jedinou novou pohonnou jednotku a špičkový motor o výkonu 180 koní. S. – to je ve srovnání s čínskými konkurenty velmi skromný údaj. I s přihlédnutím k 240koňové verzi dostupné v Evropě s 2litrovým naftovým motorem ve verzi RS.

Nálada je ale úplně jiná. A kromě toho Haval nedávno uvedl na trh pokročilou verzi Dargo X se zamykáním zadní převodovky.

Koncept Darga připomíná Renault Duster, že? Konstrukčně crossover, ale s jasnými off-roadovými ambicemi. Jsem si jistý, že mnoho automobilových nadšenců čekalo na takové auto od Francouzů, aby měli co měnit, kdyby byl Duster pro rodinu příliš malý, ale toto místo obsadili také Číňané.

Pokud bychom posuzovali vzhled aut, což se snažíme nedělat, hlasoval bych pro Dargo. Když ho potkáte na silnici, otočíte se za ním, a to v naší době velmi podobných aut stojí hodně. A Škoda by udělala dobře, kdyby se zamyslela nad novou generací Kodiaqu.

Srovnávat Kodiaq a Dargo podle ceny je nyní obtížné, prodejcům škodovek nezůstaly téměř žádné rusky montované vozy, a proto ceny raketově vzrostly. Paralelní dovoz nových aut z Evropy je kvůli směnným kurzům nerentabilní. Ale na sekundárním trhu existuje spousta nabídek jak v tuzemsku montovaných, tak dovážených automobilů, s různými motory a v různých úrovních výbavy. U Darga je situace opačná: auto je nové, takže se prodává jen u dealerů. Provozní zkušenosti má navíc pouze příbuzný crossover Haval F7. Má podobný motor i převodovku, ale samotné auto je trochu lehčí.

Při stěhování z jednoho salonu do druhého je situace se vzhledem stejná. V Kodiaqu je vše známé, ale ne dokonalé. Středový tunel je nízký, loketní opěrka má nešťastný tvar. Ale jinak je škodovka vymyšlená. Výborná sedadla, lehký, ale přesný volant, tradiční přístroje i v digitální podobě, pohodlná jednotka klimatizace, i když velmi podobnou jsem měl ve VW Golf 2008. V kabině je minimum vibrací od pohonné jednotky a převodovky, motor není téměř slyšet a i ve vysokých otáčkách Škoda jakoby stojí. Dalším znatelným plusem aktualizovaného Kodiaqu jsou maticové světlomety, které jsou k dispozici pouze v drahých úrovních výbavy; osvětlují vozovku mnohem lépe než běžné LED diody Dargo.

O Havalovi nelze říci „obvykle“. Každého překvapí, a to v pozitivním i negativním smyslu. Prodloužené stupačky jsou v zimě velmi nepohodlné, snadno po nich uklouznete a ušpiní vám kalhoty. Ale i když zvolíte Dargo v jednodušší konfiguraci, bez nich se dveře nedovírají prahy, jako v Kodiaqu. Na první pohled salon ohromí množstvím možností a někdy i obtížností jejich dosažení. Obrovský centrální displej vypadá cool, ale je obklopen tvrdým plastem. Klimatizační jednotka je téměř zcela pohlcena multimédii, zbývá jen několik funkčních kláves. Nastavení teploty a zapnutí topidel až po zatížení obrazovky a sundání rukavic. V teplém oblečení je také nepohodlné používat selektorovou pračku. Je vypůjčený od Havala Joliona, který není příliš brutální.

Dargo se přitom může pochlubit unikátními možnostmi, které Škoda nenabízí ani v nejvyšším stupni výbavy. Patří mezi ně projekce na čelní sklo, obrovská panoramatická střecha a masáž sedadla řidiče.

Co se týče prostoru pro nohy na zadním sedadle, jsou na tom oba naši soupeři velmi dobře. Dva lidé se zde budou cítit dobře a třetí se může ubytovat. Stále má ale přednost Škoda. Kromě obrovské zásoby místa pro nohy je vybavena skládacími stolky s držáky nápojů. Na zadní stranu křesla vpředu můžete připevnit držák na telefon nebo tablet. A na dlouhé cestě se budou boční závěsy velmi hodit. Kodiaq má také poklop na lyže, což je zvláště důležité pro velké outdoorové vozidlo.

Ale rozdíl v objemu kufru je prostě katastrofální. Podle továrních údajů je to více než dvojnásobek a zdá se, že je to pravda. Škodovka má výrazně nižší úroveň podlahy a výšku 60 cm oproti 40 u Darga. Rozdíl v délce podlahy je také téměř 20 cm – 102 oproti 84. Šířka mezi oblouky je ale úplně stejná – 101 cm každý. Jediným protiargumentem, který Dargo má, je plnohodnotné rezervní kolo. Pokud se ale chystáte na dlouhou cestu (vzhled Havalu tomu jednoznačně přeje), budete muset myslet na střešní box nebo přívěs. Kodiaq je ale připraven na dobrodružství. Jeho kufr je obrovský a výsuvné tažné zařízení je nainstalováno již z výroby. Mimochodem, oba vozy jsou vybaveny 220voltovými zásuvkami, v Kodiaqu je umístěn u nohou zadních cestujících a v Dargu je v kufru.

Nyní, když jsme důkladně poznali naše postavy, pojďme porovnat jejich dynamiku a terénní schopnosti. Tankovali jsme podle doporučení: do Havala se lil 92. benzín a do Kodiaqu 95.. A představte si naše překvapení, když jsme po dvou kvalifikačních pokusech na každém voze dosáhli rozdílu pouhých 0,05 sekundy! Výhoda je na straně Škody, ale to je spíše chyba měření než skutečná převaha.

Při zrychlování v pohybu je situace ještě kurióznější. Dargo kvůli zaváhání robotického boxu prohrávalo přibližně každý druhý závod, ale když se podařilo rozjet synchronně rychlostí 70–80 km/h, Haval zpočátku trochu táhl dopředu, po 110 km/h ho dohnala Škoda a s dalším zvýšením rychlosti šlo do vedení. Ukazuje se, že v nízkých rychlostech si Dargo uvědomuje svou výkonovou výhodu, ale později je na prvním místě aerodynamika, která je v Kodiaqu jednoznačně lepší.

Světlá výška dále potvrdila vizuální vjemy. Po restylování se Kodiaq trochu snížil, nyní má pod plastovou ochranou necelých 19 cm, zatímco Dargo ukazuje deklarovaných 20 cm s rezervou, ale s tak drsným vzhledem nevypadá plastový kufr příliš přesvědčivě. Haval jednoznačně potřebuje ocelovou ochranu a těžko říct, jak velká světlá výška zůstane po jeho instalaci.

Při jízdě mimo asfalt si chcete vyžádat podporu elektronických asistentů a pak začíná agónie volby. Dargo má osm jízdních režimů, z nichž pět lze považovat za off-road: sníh, bláto, písek, tráva/štěrk a hrboly. Který z nich je ale lepší zvolit pro jízdu v hlubokém sněhu, není jasné. V režimu „Sníh“ nemají kola dostatečnou trakci, v režimu „Bláto“ robot řídí trakci příliš ostře a pravidelně otevírá spojky. Nakonec jsem zvolil „Sport“. V něm se otáčky naprázdno zvednou k 1200 a řidič pod pedálem cítí větší rezervu trakce. Je jasné, že spojky trpí, ale chtěl bych věřit, že je zachrání chlazení olejem. Současným vypnutím ESP lze s Dargo docela dobře brázdit závěje. V případě příliš hlubokých driftů elektronika stále opravuje chyby řidiče, ale možná je režim „Sport“ ten, který vám pomůže maximálně využít terénní schopnosti Havalu.

Kodiaq se řídí lépe, má jeden režim Off-road a Škoda v něm dobře přenáší točivý moment mezi kola. To by se velmi hodilo, kdybychom měli pod koly alespoň něco pevného, ​​ale v hustém sněhu o všem rozhodla skromná světlá výška a nižší nárazníky. Výsledkem bylo, že Kodiaq visel „na břiše“ všemi čtyřmi koly, kde se Dargo dokázalo prorazit, i když ne bez potíží.

Co ještě číst:

Škoda poněkud zaostává v možnostech, přesto dává řidiči i cestujícím maximum prostoru. Haval uchvacuje brutálním vzhledem, praktičtějšími černými nárazníky, světlou výškou a nadbytkem elektroniky, ale jeho jízdní návyky ještě nejsou tak ideální jako u evropského rivala.