Obsah
Je možné koupit Škodu v USA
Na jediných Kodiacích na Aljašce: O tomhle se Američanům ani nesnilo!
„Behind the Wheel“ provedl exkluzivní testovací jízdu crossoveru Škoda Kodiaq v USA, kde česká značka nemá zastoupení vůbec. A náš odborník jel autem nejen kamkoli, ale do města Kodiak na Aljašce.
Na dlouhé cestě
Je to dvanáct hodin letu z Moskvy do Los Angeles širokotrupým Boeingem 777 a odtud dalších pět a více hodin méně majestátním Boeingem 737 do Anchorage. A na závěr něco málo přes hodinu turbovrtulovým minibusem Dash 8-100 do města Kodiak, které se nachází na stejnojmenném ostrově. Na dlouhou dobu? Velmi. A strašně únavné. A stálo to za to, protože taková příležitost už nikdy nebude, ani pro mě, ani pro nikoho jiného. Jízda po ostrově Kodiak v crossoveru Škoda Kodiaq je velmi feng shui! Ironií je, že vozy Škoda se v Severní Americe neprodávají. Takže naše dvě auta – červená a modrá, pro které jsem si přijel na Aljašku a která absolvovala ještě náročnější cestu – byla jediná v této části světa.
Nové úpravy Kodiaku lze již zakoupit v Rusku. Ceny začínají od 2 275 000 rublů za verzi SportLine a od 2 306 000 rublů za Scout.
Ve skutečnosti samozřejmě Kodiaky nejsou naše, ale francouzské. Nebo spíše vyšly v České republice, ale patří francouzskému zastoupení značky, která iniciovala americké dobrodružství. Obecnou míru exotiky umocnily pařížské pokoje.
Obě škodovky se do Kodiaku dostaly po dlouhé cestě a za měsíční noci. Z Evropy letěli letadlem do Seattlu, odtud cestovali po svých 2500 mil přes Kanadu do města Homer a tam se nalodili na trajekt do Kodiaku – dalších 12 hodin cesty. Dlouhá cesta!
Jeden titul
Pokud vedle sebe postavíte modré a červené crossovery, bude snadné vidět rozdíly – nejen mezi nimi, ale i ve srovnání s běžnými kodiaky.
Červená je verze SportLine. Zvláštnosti: prahy a nárazníky, lemovaný volant ve spodní části, sportovní přední sedadla s vyvinutou boční oporou, kovový dekor na pedálech a odpovídající loga „sport line“ na zadních stranách sedadel a víku horní odkládací schránky . A v nastavení systému Driving Mode Select je zabudován další sportovní režim – ale to je spíše pro parádu. Je zvláštní, že toto auto má pohon předních kol, zatímco všechny Sportlines v Rusku se prodávají výhradně s pohonem všech kol.
Modrý Kodiaq je verze Scout. Jeho charakteristické rysy: body kit kombinující prvky nelakovaného a stříbrného plastu; jiné lemování masky chladiče, stejně jako „postříbřené“ střešní ližiny a kryty zrcátek. V kabině můžete vidět obložení sedadel a dveřních panelů Alcantara, pedály a „dřevěný“ dekor (na dotek extrémně falešný). A z toho, co není vidět, stojí za povšimnutí ochrana motoru, kterou je Scout standardně vybaven, a také doplňkový režim Off-road v menu nastavení jízdy. Jinak je to vcelku obyčejný Kodiak. Je příběh u konce?
To se dá vidět jen jednou za život: moderní Škoda obklopená starou americkou technikou v jejich domovině. Oxide Coupe – Vintage Plymouth Sport Fury.
Vůbec ne! Existuje důležitá nuance. Faktem je, že SportLine, stejně jako Scout, jsou dodávány do Ruska z České republiky, zatímco všechny ostatní verze jsou vyráběny ve výrobních závodech závodu GAZ Group v Nižném Novgorodu. To znamená, že SportLine a Scout budou z definice dražší než lokalizovaná auta.
Pokud vezmeme jako vodítko úpravu s turbomotorem 1.4 TSI spojeným s pohonem všech kol a robotem DSG, pak minimální cena za Sportline bude 2 275 000 rublů, pro Scout – 2 306 000 rublů. A ruský Kodiak v základní verzi Active se stejným motorem lze zakoupit za cenu 1 565 000 rublů, v bohaté verzi Style – za 1 854 000 rublů. Ano, taková auta nemají specifické zvonky a píšťalky, ale pokud tato auta dovedete výbavou ke společnému jmenovateli, bude rozdíl v penězích stále značný. Má tedy smysl kupovat česká auta?
Ukládání lekcí
Z pohledu pragmatika ne. Jsou však i tací, kteří nejsou schopni uvěřit v neomylnost ruského shromáždění. A pokud je člověk nenapravitelný v tom, že Škoda má být jen česká, tak tady proboha crossover z Kvasin. Kromě toho se trochu liší od všech ostatních. Jako? Mějte to!
Scoutův „dřevěný“ povrch: stále se na něj můžete dívat, ale nemohli jste se ho dotknout, abyste předešli zklamání. Příplatkový režim Off-road mění nastavení řídicí elektroniky: stabilizační systém umožňuje kolům na měkkém a kluzkém povrchu trochu prokluzovat, ABS umožňuje krátkodobé zablokování kol. Elektronická uzávěrka diferenciálu pracuje rychleji. Pokud jde o ergonomii, výběr povrchových materiálů a kvalitu konstrukce, nejsou žádné důvody ke kritice. Hlavním funkčním rozdílem mezi Sportline a Scout a vozy v jiných stupních výbavy je sportovní volant a sedadla s vyvinutou boční oporou. To vše je však u ostatních verzí dostupné za příplatek.
Osobně se mi Kodiaq líbí. Ale teď ne všichni. Jízda na Aljašce mě přesvědčila, že verze s pohonem předních kol je mimo zpevněné cesty zklamáním. Červená SportLine smykem sotva opustila břeh pokrytý oblázky, a to až po dlouhém zrychlování. A ještě předtím jsem s velkými obtížemi překonal malou zatáčku pískem vysypané polní cesty. Modrý skaut klidně a sebevědomě jel, kam mu řekli, a ani nezavrčel. Závěr je tedy takový: v případě Kodiaku je třeba volit pohon předních kol výhradně se základním motorem o výkonu 125 koní a manuální převodovkou, nic jiného.
Argumentem ve prospěch takové úspory je mírná cena: v průměrné konfiguraci Ambition bude takové auto stát jen o něco více než jeden a půl milionu.
Pokud však porovnáte crossovery s DSG, bude delta mezi pohonem předních kol a pohonem všech kol 65 tisíc rublů – což není významná částka na pozadí konečného účtu za auto.
Pokud jde o zbytek, je to jedno. Dobrá dynamika, výborná ovladatelnost spojená se slušným jízdním komfortem, prostorný interiér – standard pro každý Kodiak. Je mi vlastně trochu líto Američanů, že si takové auto koupit nemohou. Ponechme však lítost stranou a vypusťme ze zákoutí naší duše trochu závisti. Protože mají Aljašku, o kterou jsme přišli.
Medvědí úhel
Představení českého crossoveru se kdysi aktivně zúčastnila starostka Kodiaku, sladká dáma jménem Pat Branson. Právě díky její podpoře bylo 6. května 2016 město na jeden den oficiálně přejmenováno: byl to Kodiak – stal se z něj Kodiaq. To vše kvůli propagaci nového modelu.
Amerika se nám zdá nekonečně daleko. Ale ve skutečnosti mají Rusko a Spojené státy společnou hranici, která vede podél Beringova průlivu přesně uprostřed mezi dvěma Diomedovými ostrovy: Ratmanov a Kruzenshtern. První, větší, patří Rusku. Druhý, menší, jde k Američanům.
Aljaška je skvělá, je to největší stát Severní Ameriky. A nejskromnější v hustotě osídlení. Ostrov Kodiak se nachází poměrně daleko od státní hranice a patří k jižní Aljašce. Je o něco větší než Kypr: délka 160 km, šířka – od 16 do 97 km. Celková délka všech dálnic nepřesahuje 200 km a značná část z nich je bez asfaltu. Je logické, že na ostrově nejsou žádné typické americké náklaďáky a náklaďáky – prostě není kam jít. Nákladních vozů je však stále dost: sklápěče i pickupy – ty se používají jako obyčejná auta, což je v Americe samozřejmost.
Úhledný pravoslavný kostel v Kodiaku není jen architektonickou dominantou, ale velmi fungujícím chrámem s hejnem několika stovek lidí.
Úhledný pravoslavný kostel v Kodiaku není jen architektonickou dominantou, ale velmi fungujícím chrámem s hejnem několika stovek lidí.
Opat vypadá extrémně rusky, ale ten velký a mocný vůbec nerozumí.
Opat vypadá extrémně rusky, ale ten velký a mocný vůbec nerozumí.
To, že to byly kdysi ruské země, naznačují jednotlivé zeměpisné názvy a různé kulturní inkluze. Rezanof Drive, Wolkoff Lane, Baranof Street – nemusíte vymýšlet nic speciálního, stačí se projít centrem Kodiaku. Pět minut chůze od centrálního náměstí najdete docela pravoslavný kostel a nedaleko je Baranovovo muzeum – kdysi obytný dům cestovatele a objevitele Alexandra Baranova, vládce Ruské Ameriky. Je tady ruský duch, voní to Ruskem!
Ram muzeum? Ne, muzeum Baranov! Budova, postavená v roce 1808, je jednou z nejstarších na Aljašce. Zpočátku to byl obytný dům, později v něm byl dlouhou dobu obchod a v roce 1962 získala budova status národní historické památky a proměnila se v Muzeum Ruské Ameriky.
Ram muzeum? Ne, muzeum Baranov! Budova, postavená v roce 1808, je jednou z nejstarších na Aljašce. Zpočátku to byl obytný dům, později v něm byl dlouhou dobu obchod a v roce 1962 získala budova status národní historické památky a proměnila se v Muzeum Ruské Ameriky.
Samovary skvěle doplňují expozici, která představuje atributy života prvních osadníků Aljašky.
Samovary skvěle doplňují expozici, která představuje atributy života prvních osadníků Aljašky.
Stihli jsme navštívit i druhý konec ostrova Kodiak, v osadě Old Harbor. Jsou to opravdu bídné osady: žádné asfaltové silnice, žádná policie, žádná nemocnice – žádné nic! Oficiálně je to ale město a je tam dokonce starosta. Populace je asi dvě stě lidí, doprava je polomrtvá pickupy a auta. Mimochodem, v Old Harbor je autoservis, ale téměř žádní lidé tam nechodí: pro místní obyvatele jsou služby dílny trochu drahé. Obyvatelé si auta udržují a opravují sami – soudě podle stavu vybavení, s různou mírou úspěšnosti.
Čím se tu lidé živí? Především chytáním ryb a dalšího mořského života. No, turistika, v rámci možností. Naštěstí je na Aljašce co vidět: najdete zde velryby, všechny druhy ptáků a tuleně. A samozřejmě medvědi, ale ne obyčejní, ale místní plemeno – Kodiaks (na jejich počest byl pojmenován crossover Škoda Kodiaq). Tvrdá zvířata, velká, majestátní. A jsou také arogantní: vůbec se lidí nebojí.
Přihlaste se k odběru „Za volantem“.
Co si můžete koupit místo Škody Octavie a Fabie na americké aukci
Škodovky se v USA neprodávají ze stejných důvodů jako ty francouzské: vstup na americký trh vyžaduje obrovské reklamní investice a koncern Volkswagen takový krok považuje za nevhodný. Navíc pro vstup na severoamerický trh bude nutné provést změny v současném designu vozu. To také vyžaduje peníze.
Na aukcích ojetých vozů ze států však existují podobná auta ve stejné cenové kategorii. Co to je za auta?
Volkswagen Jetta
Jetta je spolehlivý a snadno ovladatelný vůz. Přestože je považován za rozpočet, nevypadá vůbec levně. Je to vynikající „kůň“ pro každodenní výlety bez překvapení.
Vzhledem k tomu, že náklady na celní odbavení jsou přímo úměrné stáří kupovaného vozu, je lepší zvolit variantu po roce 2013.
VW Jetta 2017 má stejně jako většina německých aut spolehlivý motor. Skvěle se ovládá a na svou cenovou kategorii je poměrně tichý. Za povšimnutí stojí i moderní multimediální systém v kabině. V aukci si můžete koupit jednu ze šesti úrovní výbavy – od 150 do 210 koní. Objem motoru – 1.4, 1.8 nebo 2 litry. K dispozici s manuální i automatickou převodovkou. Průměrná spotřeba paliva je 7-9 litrů. V americké aukci se všemi náklady bude stát od 11500 XNUMX $.
Levnější verze VW Jetta – 2013 – je k dispozici v 8 variantách. V základní konfiguraci si můžete pořídit vůz s motorem o výkonu 115 koní. Cena na klíč začíná od 8000 XNUMX $.
Volkswagen Passat
Tyto vozy jsou právem považovány za jeden z nejlepších sedanů ve své třídě.
Mimochodem, doporučujeme přečíst si náš materiál o oblíbených sedanech z amerických aukcí.
Verze 2017 VW Passat je:
- prostorný a pohodlný interiér;
- vynikající řízení;
- vysoce kvalitní brzdový systém;
Mezi „slabé stránky“ tohoto vozu jeho majitelé poznamenávají, že volant není nejpohodlnější, zastaralý displej a koženkové čalounění.
Lze zakoupit s motorem o výkonu 170 nebo 280 koní. objem 1.8 nebo 3.6 litru. Všechny stupně výbavy jsou vybaveny 6stupňovou automatickou převodovkou. Cena na klíč ze Spojených států – od 13000 XNUMX $.
Passat 2013 je k dispozici v 9 variantách – od 170 koní. v základní verzi až 280 koní. v nejvyšší řadě SEL Premium. Ten mimochodem dostal 6válcový motor o objemu 3.6 litru. Výhody VW Passat 2013:
- pohodlná, sebevědomá jízda;
- upravený převod;
- prostorný interiér včetně prostorné zadní řady.
Cena na klíč z americké aukce je od 9000 XNUMX $.
- Proč nemůžete odtáhnout auto s automatickou převodovkou
- Kontrola historie vozu přes CARFAX
- Apple Car je téměř tady: auto se dostane na trh v příštích několika letech