Co je špatného na slovensky montované Kia Sportage 3?

Pro Rusko a další evropské země se crossovery KIA-Sportage vyrábí v malém slovenském městě Žilina. Dmitrij Fedorov se jel seznámit s výrobou a zjistit příčinu nefunkčnosti vozu, který se zúčastnil maratonu 60 hodin za volantem. Foto autor a KIA.

VE VÝVOJI

Nový závod KIA, který od základů vyrostl v podhůří Velkých a Malých Tater, je jedním ze dvou průmyslových podniků v této oblasti. V době uzavření smlouvy s Korejci v roce 2004 žilo v Žilině a jejích okrajových částech přibližně 700 tisíc lidí, z nichž 15 % bylo nezaměstnaných. Nyní v KIA pracují téměř 3 tisíce a bude jich více, až společnost dosáhne konstrukční kapacity 300 tisíc vozů ročně a bude potřeba třetí směna. K aktuálně vyráběným modelům – Sid se třemi karosářskými provedeními a crossover Sportage – přibude terénní vůz ix35, který nahradí Tussan. V loňském roce bylo smontováno 201 tisíc vozů (stále jde o rekord), z toho 18 % bylo odesláno do Ruské federace prostřednictvím kaliningradské montáže. Rusko je pro společnost největším odbytištěm.

Mezi dopravníky jsou rozsáhlé odpočívadla pro pracovníky. Mají dokonce počítače s přístupem na internet.

VÝCHOD A ZÁPAD

Na pozadí klidu hor visících nad údolím a sladce uvolňujícího zanedbávání okolních vesnic působí závod KIA jako ostrov rozvinuté civilizace přenesené z Koreje. Kdo by nevěděl, že Korejci jsou zarytí pragmatici? Nicméně, po zakoupení do výhodné geografické polohy podniku – téměř ve středu Evropy! – a levnou slovenskou pracovní silou nešetřili na národních tradicích; Počínaje čistotou (podlaha je drhnuta tak, aby se v ní odrážely karoserie aut plovoucích na dopravníku) a konče zálibou v pestrých barvách, kombinézy pracovníků v různých oblastech se barevně liší. Začátek směny je jako v obranném závodě za války: lidé téměř utíkají do práce. Nikdy jsem neviděl takovou disciplínu a zápal ani v japonských podnicích. Více než stovka sledovacích kamer vám umožní sledovat všechny operace a identifikovat slabý článek během několika sekund.

Středisko řízení mise v korejském výkladu. Všechny nejdůležitější oblasti výroby jsou pod přísným video dohledem.

Lisování, svařování a lakování jsou automatizovány dokonce na vyšší úrovni než v korejských podnicích, takže manažeři závodu v Žilině mají právo tvrdit, že na slovenských strojích je méně závad než na zařízeních vyráběných na východě. Lidé mimo pracovní stanice jsou téměř neviditelní, pohyb je pouze v lisovně, ale nejde o flákače, ale o ty, kteří ovládají geometrii odesílaných dílů. Starostí mají dost, protože na Slovensku se vyrábí pouze 16 prvků karoserie (potenciál – šest desítek), zbytek pochází z Koreje. Operátorům zdejších razicích strojů ale stačí deset minut na výměnu matrice a zahájení výroby dalšího dílu. (Mimochodem podotýkám, že v dílně je nezvykle tichý provoz – hlučnost nepřesahuje 87 dB.) Zásoby výrobků jsou skladovány v automatizovaném skladu, jehož kapacita je dimenzována maximálně na jeden a půl dne provoz závodu. Na jedné svařovací lince lze vyrobit až osm typů karoserií (zatím se vyrábí pouze čtyři). Kontrola kvality každého z nich je zpočátku svěřena laserovým senzorům, ale konečný souhlas stále dávají lidé, kteří pečlivě procítili každý detail.

Toto není fotomontáž: podlaha byla vydrhnuta do zrcadlového lesku!

Na montážní lince je na každé směně asi 500 lidí. Roboti provádějí nejkritičtější a nejobtížnější operace, jako je instalace palubní desky nebo lepení skla. Motor, převodovka a podvozek jsou dodávány jako jeden celek na automatizovaných platformách. Jeho předmontáž provádí subdodavatel – společnost Mobis, sídlící vedle motorárny. Pro „snoubení“ karoserie s podvozkem a pohonnou jednotkou stačí utáhnout pár matic. Musím říct, že KIA je hrdá na to, že montuje motory na Slovensku. A dostatečně spravedlivé. Montážní závody v zemi nasadily kromě Korejců také Volkswagen a Peugeot, ty si ale na montáž takto složitých celků netroufly. A Korejci si dva typy benzinových (1,4 a 1,6 l) a naftových (1,6 a 2 l) motorů vyrábějí nejen pro vlastní potřebu, ale jsou připraveni dodávat motory i do závodu Hyundai v sousední České republice.

Jeden z nápadných znaků korejské mentality: pamětní kámen u stromu zasazeného prezidentem koncernu Hyundai-KIA.

Je to ostuda, je to ostuda

Ve všech dílnách se každých deset nebo dva metry ozývají výzvy ke zlepšení kvality. Dokonce jsem se cítil nepříjemně, když jsem se zeptal na Sportage, která se účastnila našich vysokorychlostních testů (ZR, 2009, č. 10). Dovolte mi připomenout, že geometrie kol auta se ukázala být nesprávně nastavená, takže nemilosrdně opotřebovala pneumatiky.

Výzvy ke zlepšení kvality téměř na každém kroku.

S největší pravděpodobností to není chyba Slováků. Byl mi ukázán stojan, kde každé auto prochází seřízením geometrie kol. Před odesláním prodejci je povinná zkušební jízda na tříkilometrové trati. Pravděpodobně se problém s naším vozem již stal v Rusku: doufáme, že vás budeme informovat o podrobnostech v příštích číslech. Pro Korejce je i speciální případ, když ne nůž v srdci, tak přímo výzva. Slíbili mi, že nešťastná událost bude důkladně vyšetřena. Vůbec nepochybuji o vážnosti přístupu Korejců: mají co ztratit – čest značky.

Záběh na zkušební dráhu je povinným postupem pro všechny vyrobené vozy.

NENÍ NÁŠ PŘÍPAD

Majitelé nabídli k vyzkoušení kteroukoli z dostupných verzí Sportage a já zvolil vrcholnou verzi s benzínovou V175 o výkonu 6 koní. Z důvodů, že to novináři ještě neotestovali, a ruské zastoupení KIA zvažuje možnost dodání crossoveru do naší země.

Cesta byla dlouhá – jeden a půl tisíce kilometrů ze Žiliny do německého Frankfurtu nad Mohanem, kde právě v těchto dnech zahájil mezinárodní autosalon. Pod koly Sportage leží různé silnice – od úzkých slovenských dálnic až po vysokorychlostní německé dálnice. Navštívili jsme Prahu, Drážďany, Magdeburg, navštívili malé vesničky a dopřáli autu i malý off-roadový zážitek na motokrosové trati.

Motor nebyl působivý. Ve zrychlení je auto samozřejmě lepší než to s 2litrovým benzínovým motorem a stejnou 4stupňovou automatickou převodovkou. V porovnání s dvoulitrovou verzí s manuální převodovkou je rozdíl v dynamice desetin sekundy. Automat ale nerad mění rychlostní stupně, zvláště ve chvílích, kdy to řidič chce. Na jeho reakci musíte čekat tak dlouho, že můžete napsat středně velké pojednání o křehkosti pozemské existence. A 2válcový motor se nehoní za rekordy. Dosahuje maximální rychlosti s leností, aniž by projevil špetku temperamentu, a pokud jde o točivý moment, je V6 o výkonu 175 koní horší dokonce než dieselový motor o výkonu 6 koní z ruské specifikace. Ten produkuje maximální tah již při 112 otáčkách za minutu, a proto je třeba „šestku“ vytočit až na 1800 otáček za minutu. A ujetý benzín! Palivová nádrž zvětšená na 4000 litrů (u ostatních „Sportijů“ – 65 litrů) vystačí sotva na něco málo přes 58 km. A to v případě, že jezdíte v nejúspornějším režimu. Palubní počítač navíc vždy ukazuje průměrnou hodnotu spotřeby ne vyšší než 400 l/12 km, ale ve skutečnosti to bylo minimálně 100 l.

Nevidím velký smysl dodávat KIA Sportage s 2,7litrovým motorem do Ruska. Jeho cena (soudě podle nákladů na jednoplošinový Hyundai Tussan se stejným motorem) bude asi milion rublů a za takové peníze kromě dalších kostek motoru nedostanete nic typického pro top verze. Xenonové světlomety, samostatná klimatizace a dokonce i klávesy pro ovládání rádia na volantu zůstávají snem majitelů korejského crossoveru. Jenže pod volantem je v Rusku naprosto k ničemu tempomat. Jedním slovem, 2válcová verze se nemůže pochlubit rozumným poměrem ceny a kvality, na rozdíl od 6litrových SportsJ. Ne nadarmo se úpravy s benzinovými motory 2,7 ​​litru ve většině evropských zemí kupcům ani nenabízejí. My to taky nepotřebujeme.

Přihlaste se k odběru „Za volantem“.

20511
03. 12. 2009
Sdílet:
Ohodnoťte materiál:

Recenze Kia Sportage (7)

— Je to dobré auto, radím ti, vezmi si ho.
Kia sportage 2017
/ funkční období: 1 – 3 roky
Doplňky:

Ergonomický interiér. Dostatek místa vpředu i vzadu. Hnací motor a automatická převodovka.

Hlučné dno a oblouky. Nízká světlá výška. Ne příliš ergonomické odpružení.

Rok koupě: 2018. Toto je moje první auto, ve kterém nechci měnit masku chladiče, protože. Líbí se mi to Jezdil jsem něco málo přes 40 civilních osobních aut, se kterými jsem měl testovací jízdy, některé z nich jsem osobně vlastnil, jezdil jsem s nimi na oficiální zakázky, kamarádi mě nechali otestovat. Je s čím porovnávat. Níže bych ale rád zúžil srovnání na BMW X5 (F15) a Kia Sportage IV a zde je důvod. Protože design (automobilový design není jen krásná ergonomie karoserie a interiéru, ale také vývoj automobilových komponentů) vyvinulo evropské designové studio KIA sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem (Německo) za účasti hlavního designéra Petera Schreyera auto dostalo řešení částečně ergonomie a funkčnosti v rámci německé školy se svými klady a zápory. Z hlediska ergonomie jsou si Sportage a X5 velmi podobné. Losku a extra. BMW má více funkcí, ale žádný zásadní rozdíl z pohledu běžného spotřebitele není. Přístroje a ovládací tlačítka řidiče jsou u obou značek na pohodlném místě, ergonomie předních i zadních sedadel je na stejné komfortní úrovni. Při vystupování spolujezdce ze zadního sedadla se stejně jako u porovnávaného BMW nohou dotknete kovové části zadního blatníku. Odpružení je u obou vozů elastické, energeticky náročné a trochu tuhé. Při jízdě jsem osobně nepocítil výrazný rozdíl. Nevýhodou Sportage je, že prahy dveří nejsou chráněny před nečistotami. Špatný výpočet má ale i X5 – jde o boční vnější prahy. Trčí tak, že se jich při nastupování a vystupování dotýkáte i nohama, pokud nemáte 2 metry. X5 zároveň nemá lampy vnitřního osvětlení v prostoru pro cestující vzadu. Oba vozy mají v kabině dostatek místa, X5 je sice o centimetry větší, ale tuto délku kompenzují „baculaté“ opěradla sedadel, která ubírají „centimetry navíc“.

Kazachstán: KIA Sportage 2013-Slovensko vs Korea

Tak jsem se stal majitelem Sportage. Výbava Prestige, 2 litry, automat, pohon všech kol. Tady je první fotka . Pokusím se popsat všechny rozdíly mezi slovenskou a korejskou montáží a své první dojmy z vozu.
Objednal jsem si ho 27. února 2013, ale kvůli obrovské poptávce v Koreji a Americe. V té době byly hrozné dodací lhůty. Dle mé smlouvy bylo datum 24. 2013. 2. Auto mělo podle vedoucího dorazit koncem května a na přejištění bylo předepsáno pozdější datum, aby se neplatilo penále v případě prodlení. . Obecně jsem za to zaplatil a začal čekat. A zřejmě poté poptávka po sportovní obuvi ještě vzrostla a závod v Koreji nestíhal zakázky a na Slovensku (také vyrábí Sportage) nebyl plně vytížen. AsiaAuto se proto rozhodlo, že všechny dvoulitrové verze budou montovat ze slovenských autostaveb, 2.4 pak z korejských.
Čas plynul a 30. května se ozvalo: „Vaše auto je v Astaně, zítra si ho můžete vyzvednout.“ Přeskočím dílo astanského Bipeka, tam jsou stále jen kletby. Veškeré papírování je hotové a je to tady, dlouho očekávaný!
Dále budou srovnání s mými předchozími vozy, ty formovaly mé vnímání a řidičské schopnosti. Zatím první dojmy, možná mám najeto jen 50 km. První, čeho jsem si všiml, byl velmi lehký volant. Na místě je to úplně bez tíže, možná kvůli elektrickému posilovači řízení, možná proto, že jsem 16 let jezdil v BMW a tam je volant vždycky těžký. Při jízdě ale tato lehkost neruší, z principu jsem volantu vůbec nevěnoval pozornost, čili vše OK. Posadil jsem se celkem pohodlně. Odpružení je trochu drsné, ale jeho plynulost je podobná mému 34 E94 kombi s nastavitelnými úrovněmi odpružení. E60 je pohodlnější. Hlukově je na tom sporťák také podřadně, zejména zvuk deště na střeše je slyšet a po 60 km/h se ozve lehké hučení od pneumatik. Tohle všechno jsem ale očekával a celkově se mi auto moc líbilo.
Dále napíšu rozdíly mezi konfigurací Prestige, Slovensko vs Korea.
1. Nejdůležitější a co trápí všechny, jsou motory Euro 4 na Slovensku a motory Euro 3 v Koreji. I když na základě dynamiky je to těžké říct, nad 2500 jsem to netočil a s Koreou to nemůžu srovnávat, nejel jsem to. Spotřebu jsem neresetoval, nejprve 28 l/100 km, nyní ukazuje 14,2. Preferoval bych Euro 3;
2. Vnější rozdíly:
Slovák má jinou podobu mlhovek, mají statické boční osvětlení. To je pro Slováka plus;
Černé lemy předního a zadního nárazníku mají na Slováku jiný tvar, nájezdové a odjezdové úhly jsou o něco menší. Další formou plastové botičky je ochrana motoru. Není kritický. Mně osobně se více líbí vzhled předního nárazníku Slováka a zadního nárazníku Korejce;
Slovák má na kanystru tlumiče, vzadu, jakýsi hliníkový tepelný štít.;
Stěrače AeroBlade. Pravděpodobně plus;
3. Interiér a vybavení:
Nejviditelnějším rozdílem mezi Prestigy na Slovensku jsou multimédia s barevným dotykovým displejem. Rozhodně plus, obraz z kamery je mnohonásobně lepší než v zrcadle;
Hlasová kontrola. Na první pohled velmi pohodlné, nadiktované telefonní číslo nebo přepnutí na rádio, skvělé;
Sedadla. Neznám rozdíl, pokud jde o pohodlí, protože jsem seděl pouze v korejském autě v autobazaru. Slovák ve městě žádné stížnosti nevyvolal. Vnější rozdíl oproti slovenskému je v tom, že sklon opěradla se nastavuje spíše nepohodlným otáčením než pákou. V principu je to v pořádku, myslel jsem, že to bude úplně na hovno. A mechanicky je nastavitelná i bederní opěrka, kdežto korejec ji má elektricky. Tady se nám slovenština líbí méně. Opěrky hlavy jsou na Slovensku lepší, přední mají velký podélný rozsah nastavení, zadní jsou zapuštěné. Tvar zadní loketní opěrky je podle mě jiný;
U Slováka je ruční brzda ve všech verzích, u korejky manuální na mechanice, nožní na automatu. Tady kdo to má rád. To s sebou přináší jiný tvar konzoly mezi předními sedadly a jiný tvar držáků nápojů;
Přední panel u Slováka je měkčí. Všichni říkají, že je to lepší, jako méně skřípání v budoucnu. Zatím je to u mě stejné;
Slovenka nemá nad rádiem digitální hodiny, zobrazují se na displeji a při letmém pohledu jsou hůře čitelné, mínus. Jenže v tomto místě je na všech sedadlech alarm nezapnutých pásů a vypnutý airbag spolujezdce. Pro mě velmi velké plus;
Slovenská klimatizace má samostatná tlačítka pro ovládání průtoku. Je mi známější;
Slovenskému modelu chybí zapalovač cigaret a popelník. I když nekouřím, mínus, nejsou tam žádné doplňky. zásuvky Na místě zapalovače je tlačítko pro zapnutí/vypnutí parkovacích senzorů, malé plus;
Ve slovenštině je nastavení jasu osvětlení přístrojů. Asi plus, alespoň pro mě bylo překvapivé, že to nebylo mezi Korejci;
Kliky otevírání dveří zevnitř bez otočných zámků. Samotné madla se Slovákům líbily více, zamykat a odemykat je ale můžete pouze z předních sedadel. Více mínus;
Interiérové ​​stropní osvětlení na Slovensku se mi líbilo více podle evropských „vzorů“. Pravděpodobně svítí stejně. Proto ani plus, ani mínus. Prostě rozdíl. Slováka tady je Korejec;
V kufru je síť pro zajištění nákladu, nepamatuji si, zda ji Korejci měli nebo ne. Věc je pohodlná;
Kůže na volantu je více strukturovaná, jsou vidět žilky jako na středovém polštáři;
Volant je nastavitelný pro dosah a sklon;
Prý je tam vyhřívaná klidová zóna stěračů, ještě jsem to nezkontroloval, ale vůbec se to neprojevuje;
Dešťový senzor. V automatickém režimu fungoval ve správný okamžik, aniž by tomu věnoval pozornost;
Na Slovensku jsou symboly na tlačítkách na volantu, nikoli nápisy (mute, mode. On/off on cruise). Teploměr a palivoměr mají místo písmen čísla;
Na zadních sedadlech na zadní straně, od kufru, jsou poutka pro připevnění dětské sedačky umístěna výše než u korejštiny;
Slovensko má výstražný systém nouzového brzdění.
To je v podstatě vše, co jsem k dnešnímu dni našel a zaznamenal. Prosím o doplnění a opravu. Klady a zápory jsem umístil podle vlastního uvážení, jak jsem to vnímal, každý si může udělat názor sám.
Hodně štěstí všem! POSKOK

Sportage 2.0, AWD, 6 AT, bílá, Prestige

Reakce: Solnce, DR_Zoidberg, gaiko78 a 5 dalších