Jak poslouchat hudbu ve Škodě Octavia 2012 kromě pom

20.11.15, 69280 km. Výběr média pro přehrávání hudby

Poté, co jsem si koupil auto, vyvstala otázka ohledně multimediální složky: kde poslouchat hudbu a jaké médium je nejpohodlnější na ovládání (přeci jen hudba Bolero hraje dobře a byl by hřích toho nevyužít)? Rádio hraje samozřejmě dobře, ale přestalo mě bavit půl roku poslouchat stejné písničky. Podle všeho se střídavě hraje jen to, co bylo zaplaceno, nebo jsou na přidávání do playlistu hodně skoupí. Někdy se ukázalo, že jsem cestou do práce párkrát slyšel stejnou písničku. Bylo to velmi rozčilující. Zvláště patrné je to na rozhlasové stanici Europa+. Přešel jsem na jiná rádia a tam se po pár dnech/týdnech/měsících stalo to samé. Protože mě rádio omrzelo, rozhodl jsem se zkusit nahrávat hudbu na CD)), protože Bolero má 6diskové CD měnič! Při nahrávání jsem narazil na následující problém: pokud nahráváte pomocí standardních nástrojů Windows, disk není čitelný (chráněný), proto si musíte zapamatovat svůj rok 2007 a nainstalovat Nero. Ale tento obchod mě rychle omrzel a rozhodl jsem se, že nebudu utrácet další peníze za disky/přířezy (už mě nebavilo jich vyrábět velké množství v železářství), i když stojí za zmínku, že pokud si koupíte „licencované“, zní to moc dobře, což se dá odpustit. Pro milovníky hudby se sbírkou hudebních alb opět hodí velký CD měnič. Obecně jsem přešel na levnější variantu a začal používat konektor AUX. K tomu jsem potřeboval v místním obchodě zakoupit adaptér minijack na minijack. Tento zázrak mě stál asi 100 rublů, samozřejmě ne tak drahý, ale cena byla 50 rublů. Pracoval pro mě něco málo přes šest měsíců. Problém s jejich „rychlým“ opotřebením je ten, že neustále hýbu loketní opěrkou a postupně se zasekávají spojovací prvky drátu a konektoru. Přirozeně jsem pak objednal asi 4 tyto adaptéry od našich přátel z Říše středu na známém webu. Je to tam levné a výběr je docela normální pro každý vkus a barvu, jak se říká. U této metody poslechu jsem se setkal s problémem nepříjemností při ovládání hudby v dopravních zácpách nebo při hustém provozu. Ukázalo se, že ovládání a přepínání hudby z telefonu není příliš pohodlné. Bylo by fajn, kdyby bylo ovládání umístěno alespoň na rádiu nebo volantu. Bolero ale bohužel neumí ovládat telefon přes AUX. To má ale značnou výhodu – vzhledem k velkému množství paměti v telefonu, která je cca 50GB z dostupných 65GB, si můžete stáhnout velké množství skladeb a to jednoduše připojením telefonu k počítači, popř. v extrémních případech můžete přehrávat hudbu prostřednictvím VK nebo jiných služeb pomocí mobilního internetu, pokud to tarif umožňuje)). V tomto případě můžete přinést zpestření poslechu hudby na cestách a nemusíte se tahat domů s flash diskem/diskem. Ale stejně kvůli tomu, že občas přepnu hudbu a koukat do telefonu a zároveň řídit auto je nebezpečné, nebo alespoň nedoporučované. Přesto jsem se nakonec rozhodl nešetřit a přejít k další možnosti – koupě micro SD karty. Zajímala mě otázka, jak velkou kartu Bolero podporuje. Většina fór měla protichůdné informace a většina se přikláněla k 32GB. S přihlédnutím k aktuálnímu směnnému kurzu $ už nejsou tak levné a ropucha byla s nákupem karty dusná. Jeho cena ve městě je přibližně 1.4-2k za 32GB, 10. třída. Bylo mi doporučeno objednat na Aliexpress, ale nechtělo se mi čekat měsíc+ a ve většině případů tam byla cena za „značkové“ přibližně stejná. Obecně jsem byl skleslý a pokračoval jsem v používání telefonu. Jednoho dne jsme ale šli s manželkou do kina a v nákupním centru v přízemí jsme viděli zákoutí z nějakého internetového obchodu a rozhodli se tam zajít. Byl jsem příjemně překvapen cenami a nemohl jsem pochopit, proč je to tak levné – měl jsem pochybnosti. Když jsem byl zmatený, rozhodl jsem se vzít 32GB kartu, 10. třídy, od San Disk. V okně byl s cenovkou 750 rublů a za 790 rublů byl vedle Kingston. Po prostudování jejich krabic jsem došel k závěru, že podle nápisů na kartonu má disk San vyšší rychlost čtení/zápisu než Kingston. Hmm, při výprodeji na to dali slevu a nakonec mě to stálo 680 rublů – drobnosti, ale pěkné. Neformátoval jsem to, ať to bylo v jakémkoli souborovém systému, tak to zůstalo. Mimochodem, na internetu neexistuje přesný údaj o tom, kolik záznamů a složek může Bolero číst. Pokud někdo zná přesnější a ověřenější údaj, napište ho do komentářů. Samozřejmě jsem ještě nezaplnil všech 32GB hudbou, ale na cestě. Zatím to v klidu poslouchám na počítači a řeším, co hodím do auta. Sečteno a podtrženo: Nejpohodlnější je použít paměťovou kartu. Ale z hlediska změny žánrů nebo dělání něčeho nového je lepší telefon nebo tablet s neomezeným mobilním internetem. Ale bohužel se iPhone 5S neřídí rádiem přes AUX a stopu si musíte přepnout na telefonu. Nevím, co telefony s Androidem. Disky mi připadaly jako přebytek minulosti a nechci v autě vozit starou dobrou peněženku s disky.