Jak vyléčit poškození nárazníku na Škodě Octavii
Škrábance. Mohou být lehké povrchové nebo hluboké, zasahující do hlavní vrstvy části nebo půdy. Nebezpečný je především druhý typ škrábanců, který se časem může rozvinout v další fázi poškození – prasklinu.
Crack. Nebezpečné poškozením nárazníku automobilu, ve kterém se jeho použití nedoporučuje. Když se vůz pohybuje, vibrační zatížení se přenáší na nárazník, což povede ke zvětšení trhliny, což ovlivní pevnost části karoserie a její výkonnostní vlastnosti.
Promáčkliny. Poškození, nejčastěji způsobené silným mechanickým nárazem. Promáčkliny jsou často doprovázeny prasklinami a vždy vedou k poškrábání v místě deformace.
Poruchy a čipy. Perforující poškození na velké ploše. Nejčastěji se vyskytují na okrajích nárazníku při srážce s překážkou v „nepohodlném“ úhlu.
Oprava nárazníku fénem
Odstraňování promáčklin pomocí domácího vysoušeče vlasů nedává smysl – není dostatek energie – musíte použít průmyslový vysoušeč vlasů. Pokud je nárazník promáčknutý nebo je jednoduše zdeformovaný, ale není prasklý, lze jej snadno narovnat. Chcete-li to provést, nejprve odstraňte přední nebo zadní nárazník. Nárazník je následně vyhříván průmyslovým fénem. Nemá smysl používat běžný domácí vysoušeč vlasů, jeho výkon na takovou práci nestačí. Teplota vzduchu, který vychází z průmyslového fénu, přitom k roztavení plastu nestačí. Nárazník se zahřeje a vrátí se do původní polohy. To znamená, že všechny vady by měly zmizet. Je vhodné provést ohřev co nejdříve, během několika dnů po deformaci. Pokud byl plast dlouhodobě deformován, budete muset nárazník narovnat. Kromě toho se rovnání provádí v případech, kdy má nárazník kovové části, jako u starých automobilů.
Utěsnění nárazníku
Pokud jsou na nárazníku praskliny, musí být utěsněny nebo utěsněny. Pokud není trhlina odstraněna včas, bude růst. V důsledku toho se nárazník jednoduše rozbije na více částí a již nebude možné jej opravit. Malé praskliny lze připájet běžnou páječkou. Je ale také vhodné toto místo zpevnit kovovými konzolami nebo dlahou vyrobenou z kusu plastu. Po utěsnění jsou některá nerovná místa, která je třeba zatmelit a natřít.
Lepidlo na nárazníky
Speciální lepidlo na plastové nárazníky bude lépe držet a dlouho nepraská. Kromě těsnění můžete praskliny na nárazníku také zalepit. K tomu můžete použít epoxidovou pryskyřici nebo jakékoli jiné plastové lepidlo. V obchodech se prodávají i speciální lepidlo na opravu nárazníků aut. Toto lepidlo bude lépe držet a dlouho nepraská. Někteří automobiloví nadšenci také používají super lepidlo a jedlou sodu k opravě nárazníků. V tomto případě se lepidlo a soda nanášejí střídavě v tenkých vrstvách, je vhodné nanést alespoň 5-6 vrstev v intervalu několika minut. Toto spojení umožňuje vytvořit materiál podobný hustotě jako plast. Pokud se oprava nárazníku provádí epoxidovým lepidlem, musíte smíchat základnu a tužidlo v určitém poměru podle pokynů. Před lepením musíte nejprve demontovat zadní nebo přední nárazník. Poté je nárazník zcela očištěn od nečistot a odmaštěn kapalinou obsahující alkohol. Na zadní stranu trhliny se položí kousek plastu a nanese se lepidlo. Po nalepení je vhodné nechat nárazník několik dní odležet a nepoužívat, aby lepidlo lépe drželo spoj.
Tmel na nárazníky
Po nalepení nebo utěsnění určitě zůstanou nepravidelnosti. Takový nárazník nelze nalakovat hned, protože nakonec budou na lakovaném povrchu jasně viditelné nesrovnalosti. Proto je třeba aplikovat tmel. Tmel na plastové díly musíte zakoupit v obchodě. V prodeji je také tmel se skelným vláknem, který lépe drží tvar a je méně pravděpodobné, že praskne. Nemůžete nanést příliš silnou vrstvu tmelu, nebude se lepit a spadne. Pokud je příliš velká prohlubeň nebo díra, musíte opravit nárazník pomocí síťky. To znamená, že se nejprve nalepí speciální síťovina nebo sklolaminát, poté se na nárazník v místě opravy nanese tmel. Tato síťovina pomáhá zabránit praskání tmelu. Pokud potřebujete nanést silnou vrstvu tmelu, více než 5 mm, i při pokládání sítě, je lepší ji nanést několikrát. Každá další vrstva se nanáší až po úplném vytvrzení předchozí. Na samém konci, po zaschnutí tmelu, se povrch očistí a vyrovná jemným brusným papírem.
Příprava plastových nárazníků pro lakování
K základnímu nátěru nárazníku stačí jedna plechovka speciálního základního nátěru. Poté, co je nárazník kompletně opraven a zatmelený, je třeba jej připravit na lakování. Je docela možné připravit nárazník pro malování vlastníma rukama, bez vnější pomoci. K tomu budete potřebovat jemný brusný papír, odmašťovací kapalinu obsahující alkohol a základní nátěr. Příprava nárazníku na lakování je nejdůležitější fází a zabere nejvíce času. Po zatmelení by měl být nárazník dokonale rovný a hladký, bez závad. Pokud se vyskytnou nějaké závady, musí být odstraněny. Na lakované části budou jasně viditelné i malé praskliny nebo promáčkliny. Pokud je vše v pořádku, můžete vyčistit nárazník pod základním nátěrem. Základní nátěr se nanáší na čistý, očištěný a odmaštěný povrch. Nárazník nemůžete natřít hned, protože barva na plastu špatně drží. Musíte použít speciální základní nátěr na plast. Na nárazník bude stačit jedna plechovka základního nátěru. Základní nátěr by měl být aplikován pouze v čisté a teplé místnosti. Nejprve se plechovka protřepe podle návodu, poté se rovnoměrně nastříká základní nátěr. Je vhodné nanášet ho ve 2-3 tenkých vrstvách, každá by měla dobře zaschnout. Po úplném zaschnutí primerů pokračují k malování. Příprava nového nárazníku pro lakování obvykle není nutná. Nové nárazníky se zpravidla prodávají s již naneseným základním nátěrem. Takový povrch je prostě potřeba před lakováním odmastit.
DIY lakování nárazníku auta
Technologie lakování nárazníku automobilu je poměrně jednoduchá – barva se na povrch nastříká ve 3-4 tenkých vrstvách. Nárazník si můžete nalakovat sami, nebo jej jednoduše odnést do dílny na lakování. Obvykle jsou náklady na lakování nárazníku automobilu asi 5–6 tisíc rublů. Proto, pokud máte malířské dovednosti, je lepší to udělat sami. Pokud mluvíme o levném autě, pak lakování nárazníku auta v dílně prostě nedává smysl. Technologie lakování nárazníku automobilu je poměrně jednoduchá – barva se na povrch nastříká ve 3-4 tenkých vrstvách. Hlavní věc je nanášet barvu opatrně a rovnoměrně a vyhnout se prachu. Je lepší to udělat v čisté, uzavřené místnosti a předem zde provést mokré čištění. Barva na nárazníky je k dispozici v každém obchodě s automobily. Na nárazník bude stačit jedna standardní plechovka. Při lakování nárazníku je velmi důležité uhodnout barvu. Pokud je barva uvedena v dokumentaci k vozidlu, lze barvu zakoupit pomocí tohoto kódu. Pokud takové informace neexistují, budete je muset vybrat ručně. V obchodech nebo na trzích jsou zpravidla katalogy se všemi standardními barvami, ze kterých si můžete vybrat ten správný nátěr. V některých případech jsou auta lakována v nestandardních barvách, zde pomůže pouze počítačový výběr barvy. Po lakování je nárazník namontován na auto. Je vhodné to dělat opatrně, protože čerstvá barva se může snadno poškodit kovovým nástrojem. Lakovaný nárazník zpravidla vyniká svým leskem na pozadí ostatních dílů. Proto je vhodné celé auto umýt a vyleštit. Všechny detaily tedy budou vypadat přibližně stejně.