Kdy byla vydána Škoda 1203 Seryove?
Škoda 1203, jedinečný příklad automobilového průmyslu svého století, byl svěží a robustní, lehký užitkový vůz s kabinou nad hlavou. Po dvanácti letech intenzivního vývoje byl 14. září 09 představen model připravený k výrobě. Sériová výroba byla zahájena 1968. listopadu 20 ve výrobním závodě ve Vrchlabí. Během následujících tří desetiletí byl stroj vyráběn v mnoha verzích a provedeních, které uspokojily širokou škálu potřeb zákazníků.
Před 20 lety, 1968. listopadu 1203, zahájila Škoda sériovou výrobu modelu 12, který završil 1203letý vývojový proces, který stanovil nové standardy v segmentu lehkých užitkových vozů. Česká automobilka tak rozšířila svou nabídku o velmi žádaný lehký užitkový vůz s kabinou nad hlavou, čímž zaplnila mezeru na československém trhu. „Škoda XNUMX je klasický užitkový vůz, který se dočkal mnoha úprav a variací. Díky své všestrannosti a odolnosti se stal nedílnou součástí života téměř každého v Československu,“ vysvětluje Andrea Fridlová, vedoucí Škoda Muzea.
Překonávání potíží: Zrod a vývoj Škody 1203 v závodě Vrchlabí
Vývoj a výroba Škody 1203 jsou neodmyslitelně spjaty se Škodovým závodem ve Vrchlabí. Státní plánovací komise pověřila místní designérský tým vytvořením zcela nového „nejmodernějšího velkého užitkového vozu“. Když se éra přestavby osobních automobilů na užitková vozidla a používání koncepce podvozku se zadní nápravou chýlila ke konci, začal tým v roce 1956 vyvíjet účelové užitkové vozidlo s jednoskříňovou samonosnou karoserií. První tři prototypy, označené 979 a s různými styly karoserie, byly představeny na začátku roku 1957. Vývoj Škody 1203 trval dvanáct let, se zpožděním kvůli neefektivitě centralizované ekonomiky. Potíže nastaly i v důsledku přesahu do výroby odcházející řady Škoda 1202, který byl dále komplikován nedostatkem materiálu a odlišnými výrobními technologiemi. V důsledku toho bylo zahájení sériové výroby odloženo až do čtvrtého čtvrtletí roku 1968.
Inovativní design: kombinace prostoru, pohodlí a výkonu
Odstranění monokokového podvozku umožnilo Škodě 1203 nabídnout výjimečný vnitřní prostor a rozsáhlé prosklení. Měl skromnou pohotovostní hmotnost pouhých 1 170 kg a dostal nezávislé zavěšení kol, zvyšující komfort při jízdě na nerovných cestách. Pod kapotou byl 1203 vybaven čtyřválcovým motorem OHV o objemu 1 221 cm3 o výkonu 35 kW (47 k), který byl vypůjčen ze Škody 1202. Tento motor musel i přes svůj skromný výkon pohánět vozidlo schopné unést 750 kg nákladu a poskytující až 5,3 m3 nákladového prostoru. Prvními dvanácti třemi modely, které byly uvedeny na trh koncem roku 1968, byly skříňové dodávky o rozměrech 4 520 x 1 800 x 1 900 mm. Vyznačovaly se pohodlnými bočními a zadními sklopnými dveřmi, které umožňovaly přístup do zavazadlového prostoru. Tato verze dokázala zrychlit na 90 km/h a při stabilní rychlosti 60 km/h byla spotřeba paliva 11 l/100 km.
Četné možnosti a neustálé upgrady
Počáteční verzi dodávky Škoda 1203 brzy doplnil osmimístný minibus, dostupný ve verzích Standard a De Luxe, návěs Com, valník, sanitka a pohřební vůz. Vyráběly se i specializované úpravy, včetně několika desítek vozidel pro veterináře, verze pro hasiče a dokonce několik prototypů chlazených a kempinkových variant. V roce 1981 byla podle vládního nařízení tvorba pohledných vozů zcela převedena do Trnavského automobilového závodu (TAZ). Od dubna 1973 až do tohoto okamžiku probíhala výroba paralelně v závodě Vrchlabí. Škoda 1203 procházela nejen různými úpravami, ale také neustálou modernizací. K významné aktualizaci došlo v roce 1988 na počest dvacátého výročí tohoto modelu. Zahrnovala zástavbu silnějšího motoru o objemu 1433 cm3 a výkonu 42 kW (57 k), novou pětistupňovou manuální převodovku, dvouokruhové brzdy a drobné změny na karoserii. V roce 1996 dostala série dokonce čtyřválcový vznětový motor o objemu 1,9 litru od Volkswagenu. V letech 1968 až 1981 bylo v závodě ve Vrchlabí vyrobeno cca 69 727 trakařů Škoda 1203 Před ukončením výroby v srpnu 89 bylo v Trnavě vyrobeno kolem 000 1999 exemplářů různých verzí.
Státem řízená nabídka a soukromá poptávka
V podmínkách centrálně plánovaného hospodářství Československa si nový vůz Škoda 1203 mohly pořídit a provozovat výhradně státní podniky, organizace nebo družstva. Potenciální kupci museli předložit žádosti Státní plánovací komisi, kde je úředníci nejprve vyhodnotili a v případě schválení vystavili „doklad o zůstatku“. Pouze s tímto poukazem si příslušná organizace mohla objednat automobil, zaplatit jeho náklady a obdržet hotové auto. Soukromníci se ale k novým Škodám 1203 nedostali, po odchodu ze státních služeb si mohli pořídit ojeté vozy. Naproti tomu Škoda 1203 byla volně dostupná na vybraných mezinárodních trzích a model byl často k vidění na silnicích Francie, Belgie, Egypta a Turecka.