ford focus 3

Což je lepší ford focus 3 nebo toyota corolla 11. generace

Nikdy nekupujte starou Toyotu Corollu ze sekundárního trhu. Nebo proč je Ford Focus II lepší než japonský?

Prodejce jmenoval předměty, které je zakázáno skladovat uvnitř vozu

Automechanik učil, jak nezávisle diagnostikovat ložisko kola: je to jednodušší, než se zdá

Lada Niva Travel má nyní verzi, která není k dispozici v Rusku: cena – od 1,2 milionu rublů

Populární za týden

Nový Moskvič 8 2024 ve velikosti Kia Sorento se ukázal venku i uvnitř

Velmi levný Chevrolet Lacetti za 1 milion rublů se vyprodal za pouhou půlhodinu

Mechanik řekl, jaké rychlosti jsou nebezpečné pro motor auta

Prodejce jmenoval 5 vozů za 600 tisíc rublů, které se roky nerozpadly

Prodejci našli stovky německých Volkswagenů pro celou rodinu: kolik stojí?

Na konci roku 2000 byla nedávno objevená desátá generace Toyoty Corolla v Rusku považována za super populární a prakticky standardní vůz střední třídy. Mnozí ji za takovou stále považují. Prestiž a kvalita značky, desetiletí prověřeného a vyráběného modelu v nové, moderní karoserii – existovaly na ruském trhu modely, které by mohly konkurovat v oblibě japonskému automobilovému průmyslu?

Zajímavé:
Jak připojit telefon k ford focus 3.

Pokud jste zapomněli na reálie těch let, budete možná překvapeni, protože odpověď zní ano. Byl tam konkurent, a jaký konkurent. Nejen, že polovinu z první desítky nejoblíbenějších modelů roku 2009 tvořil domácí automobilový průmysl, ale žádná Corolla se mu ani zdaleka nepodobala. Ale model, se kterým ho budeme porovnávat, byl jediným zahraničním vozem v TOP 10 ze středního cenového segmentu.

Mluvíme o Fordu Focus II. Model již opustil ruský trh, ale jeho popularita v té době byla velmi vysoká.

Технические характеристики

Corolla, která prošla restylingem v roce 2007, byla Rusům k dispozici v následující podobě. Auto bylo dodáváno se dvěma motory – 1,4 a 16 litrů. První z nich má 97 koní. byl spárován s 6stupňovou manuální převodovkou a robotem, který byl v roce 2009 nahrazen tradičním 4AT. Motor o objemu 1.4 litru na maximum zrychlil vůz na 185 km a dosažení stovky trvalo 13 sekund. Mimochodem, se změnou převodovky byl vyměněn i mladší motor za 1,3litrový o výkonu 101 koní. Silnější verze 1,6 litru už měla 124 koní, maximální rychlost byla o 10 km/h více a na stovku se dalo dostat za 10 sekund. Na dálnici auto spotřebovávalo od 5,8 litru na sto kilometrů, ve městě se údaj vyšplhal na 9,3 litru s automatickou převodovkou.

Vůz dostal přední odpružení v podobě vzpěr MacPherson a vzadu se spokojil s torzním nosníkem s nevětranými kotoučovými brzdami. Mimochodem, pro ruské silnice byla mírně zvýšena světlá výška, která byla zvýšena na 15 cm, parametry karoserie byly 4540x1760x1470 mm s rozvorem 2600 mm. Pohotovostní hmotnost Corolly je 1310 kg, objem kufru je 450 l. Standardní verze byly dodávány s lisovanými ráfky kol velikosti 15.

Sedan byl vybaven elektrickým posilovačem řízení, volant byl výškově i dosahově nastavitelný. Obecně byl arzenál velmi bohatý na tři různé konfigurace. Kromě standardní klimatizace, vyhřívaných předních sedadel, plnohodnotného příslušenství lze ve vrcholných verzích nalézt světelné a dešťové senzory, tempomat, bezklíčový vstup se startovacím tlačítkem, litá kola ’16 a airbag pro kolena řidiče.

Druhá verze Fordu Focus se kupujícímu pochlubila bohatším výběrem motorů. Začalo to motorem o objemu 1,4 litru o výkonu 80 koní a skončilo to dvoulitrovým motorem o výkonu 145 koní Mezi nimi byly nejoblíbenější verze motorů 1,6 a 1,8 s výkonem 100, 115 a 125 koní. Existovala i 1litrová naftová verze, ta si ale oblibu nezískala.

Focusy těch let měly 5stupňovou manuální převodovku nebo 4stupňovou automatickou převodovku. Nejvýkonnější dvoulitrové verze zrychlily na rychlost 2 km/h za pouhých 100 s, maximální možný horní práh zrychlení byl udáván 9,3 km/h.

Minimální spotřeba paliva Focusu byla stanovena na 5,4 litru na dálnici a 8,7 litru v městském cyklu. To byl samozřejmě údaj pro 1,4 MT.

Rozměry sedanu jsou 4481x1839x1497 mm. Rozvor – 2640 mm. Pohotovostní hmotnost Focusu je 1341 kg, objem kufru je 467 litrů. Velikosti disků byly 15 a 16 palců.

V maximální konfiguraci potěšil Ford svého majitele bohatým arzenálem včetně tempomatu, koženého interiéru, samostatné klimatizace a vyhřívaných sedadel.

Výhody a nevýhody

Mnoho řidičů uvádí přednosti Corolly z roku 2009 jako dobře vyladěné odpružení vozu, úspěšnou automatickou převodovku, která vám umožňuje plynulou jízdu, vynikající ovladatelnost a prostorný interiér.

Majitelé přitom poznali nenáročnost interiéru, nepatrný úhel předního převisu a vysoké náklady na údržbu vozu.

Ti občané, kteří vlastnili Focus, poznamenali, že je vůz potěšil dobrým odpružením, ergonomickým interiérem, velkým objemem kufru, nízkou spotřebou paliva a snadnou údržbou, levným a „všežravým“ z hlediska náhradních dílů. Plusem je navíc velké množství úrovní výbavy a rozmanitost motorů.

Hlavní nevýhodou byly problémy se zamrzáním centrálního zámku v zimě, slabé chromování dílů, které způsobují rez v místech styku s kovem. Majitelé si také stěžovali na nedostatečný chod hadiček ostřikovačů, které vylétly z uchycení a zatopily motor.

Sekundární tržní hodnota

Ceny za Toyota Corolla 2009 začínají od 450 tisíc a dosahují 850 tisíc rublů. Je třeba si uvědomit, že i v případě zlatého středu se kupující bude muset vypořádat s najetými kilometry, obvykle přesahujícími 150 tisíc km.

Nabídek Fordu Focus téhož roku je téměř dvakrát tolik. A ceny jsou dostupnější – od 250 do 650 tisíc.

Co si vybrat

Pokud si musíte vybrat mezi Corollou a Focusem, pak bude pro kupující mnohem snazší nakupovat produkty z amerického automobilového průmyslu. Focusy těch let byly navíc prezentovány v různých karosériích – sedan, hatchback, kombi – což může zpestřit hledání optimálního ojetého nákupu nebo náhradních dílů.

Pokud tedy mezi touhami budoucího majitele sedanu 2009 není žádná nepotlačitelná touha stát se „řidičem Toyoty“, můžete docela snadno obrátit svou pozornost na Ford Focus těch let. Není divu, že byl v roce 2010 v Rusku uznán jako Auto roku.

Komentáře (1)

Někdy je lepší mlčet, než psát takové nesmysly.
A téma není zveřejněno.
Tak proč si nikdy nekoupit Corollu na sekundárním trhu, co?
Jste tvrdohlavý řidič Fordu?
Nebo nemáte dost peněz na Toyotu?

Testovací jízda Ford Focus III a Toyota Corolla: bitva bestsellerů

Navzdory působivému věkovému rozdílu se Ford Focus a Toyota Corolla prohlašují za nejoblíbenější auto na světě. Portál Kolesa.Ru se rozhodl postavit sedany nos na nos, aby určil nejlepší z nich. Všechna hodnocení jsou objektivní: vítěze jsme vybrali pomocí sekund, centimetrů a rublů.

Statistiky prodejů Ford Focus III a Toyota Corolla na ruském trhu naznačují, že „americký“ je napřed. I když to počítáme společně s hatchbackem Auris, Corolla se kupuje 2,5krát méně než Focus. Ale v celosvětovém měřítku je těžké jmenovat vítěze v boji o první linii prodejního žebříčku. Každý výrobce se snaží předběhnout jeden druhého a každý měsíc hlásí, že se jeho model stal nejprodávanějším na světě.

Aby bylo naše srovnání objektivní, vybrali jsme vozy, které si byly svými vlastnostmi co nejblíže. Navíc jsme museli začít od Toyoty, protože tento model má na ruském trhu pouze tři modifikace, zatímco Ford Focus jich má osm.

1IMG_0950.jpg

Výsledkem bylo, že náš test zahrnoval sedany s motory o stejném objemu (1.6 litru), téměř stejným výkonem (Corolla – 124 k, Focus – 125 k), s automatickými převodovkami, podobnými náklady a dokonce stejnou barvou . Jediný znatelný technický rozdíl je v převodovkách: Corolla má starý hydromechanický „automat“ se čtyřmi rychlostními stupni, zatímco Ford má nejnovější šestistupňovou předselektivní převodovku PowerShift se dvěma spojkami.

Obecně platí, že mezi vzhledem nového Fordu Focus III a nejnovější generací Toyoty Corolla je rozdíl pěti let, což je zřejmé na vzhledu, v interiéru, na seznamu možností a na technických vlastnostech. Ale při pohledu dopředu řekněme, že to příliš neovlivnilo výsledky měření. A v některých disciplínách byla právě kvůli svému věku Toyota napřed. Ale nejdřív.

1IMG_0872.jpg

První test. Paralelní závod na 402 metrů

Závod ve formátu drag racing ukázal, který z vozů byl ve spurtu rychlejší. Tím autem byla Toyota Corolla. Abychom maximalizovali objektivitu výsledku a minimalizovali chyby, odjeli jsme pět závodů a v každém z nich, byť s mírnou převahou, dojel jako první do cíle stále japonský sedan.

Hlavním důvodem vítězství Corolly byl paradoxně její věk. Vývoj vozu probíhal v době, kdy vlna posedlosti efektivitou a šetrností k životnímu prostředí ještě zcela nezachvátila světové automobilky. Motor Toyota Corolla neměl čas být „udušen“ normami Euro-5. Ve srovnání s jednotkou Ford rychleji nabírá rychlost, reaguje citlivěji na sešlápnutí plynového pedálu.

Šestistupňová převodovka Fordu navíc během etapy na 400 metrů provedla více řazení. A právě v okamžiku přeřazení na čtvrtý rychlostní stupeň Focus, který byl jen o kolo vzadu, zvětšil odstup od Corolly. Ať je to jakkoli, „starověký“ automat Toyota bez sportovního režimu přinesl vítězství Japoncům.

1IMG_0877.jpg

Test dva. Zrychlení na 100 km/h

Tento test měl dva cíle. Navíc zjistit, kdo dostane „stovku“ rychleji, nebylo to hlavní. Rád bych viděl, jak moc se lišily skutečné míry od hodnot uvedených v technických specifikacích. A je tam napsáno: zrychlení na 100 km/h u Fordu Focus Sedan je 11,8 s, u Toyoty Corolla – 11,9 s.

Jak se ukázalo, v této soutěži je téměř úplná parita, a to ve stejném poměru jako v pasových údajích. Ve třech pokusech dokázal stejný jezdec dosáhnout nejlepšího výsledku 12,4 sekundy z Fordu Focus a 12,6 sekund z Toyoty Corolla. Rozdíl můžeme snadno připsat deštěm zmáčenému mokrému asfaltu a balastu v podobě navigátoru se stopkami. Údaje o výkonnostních charakteristikách jsou tedy celkem spolehlivé!

Mnozí se možná diví, jak Ford Focus vítězící ve zrychlení na 100 km/h ztratil v závodě na 402 metrech? Faktem je, že v paralelním závodě vyhrává Toyota hned na startu. U Focusu je patrná pauza mezi sešlápnutím tlumeného plynového pedálu z místa „na podlahu“ a skutečným rozjezdem. Během této doby se Corolle podaří poskočit vpřed a udržet si náskok až do cíle. I když s vysokou mírou pravděpodobnosti připouštíme, že kdyby vzdálenost byla větší, například 1 metrů, Ford by měl čas nejen dohnat minimální mezeru, ale také se dostat dopředu.

1IMG_0983.jpg

1IMG_0996.jpg

Test tři. Brzdné dráhy

Podobný obrázek se objevil i při měření rozdílu brzdné dráhy dvou sedanů – rozdíl prakticky není. Bylo rozhodnuto brzdit ne ze 100 km/h a ne z městského limitu 60 km/h, ale z průměrné hodnoty 80 km/h.

Tento údaj se nám zdál nejvhodnější i proto, že většina řidičů málokdy dodržuje povolenou rychlost ve městě, ale ručička rychloměru není často zvednutá na „stovky“, i když pravidelně. Takže v reálných podmínkách bude aritmetický průměr rychlosti kolísat kolem 80 km/h.

Pro minimalizaci chyby byla rychlost nastavena pomocí tempomatu, naštěstí jím byly vybaveny oba vozy. Nebylo však možné přesně koordinovat okamžik „šlápnutí“ na brzdu – v každém z pěti pokusů dopadl nejlépe jeden nebo druhý vůz. Ale každopádně rozdíl v brzdné dráze nepřesáhl metr. I když samozřejmě v některých situacích i metr dokáže řidiče ochránit alespoň před drobnou nehodou. Ve výsledku jsme se rozhodli to v této disciplíně počítat jako remízu.

125304_1350572387_93479x994894.jpg

Test čtyři. Čas na kolo

K provedení tohoto testu jsme použili malý okruh Petrohradského autodromu o délce 1 metrů. A abychom minimalizovali riziko chyb při překonávání vzdálenosti, svěřili jsme řízení do rukou mezinárodního mistra sportu v silničních závodech a vedoucího autoškoly Alexandra Lvova.

Každý z vozů odjel tři kola, z nichž se první zrychlovací kolo nepočítalo. A ze zbývajících dvou byl vybrán nejlepší čas. Tak:

Nejlepší čas na kolo pro Ford Focus III Sedan – 0.59.36
Nejlepší čas na kolo Toyota Corolla – 1.02.23

Ford byl napřed s mírnou převahou. Loni jsme mohli dvakrát hodnotit ovladatelnost Fordu Focus III – na serpentinách pobřeží Černého moře a na neméně klikatých horských silnicích Srbska.

Díky plně nezávislému a dobře nastavenému zavěšení dokázal Focus střídat zatáčky ve vyšších rychlostech než Corolla. Ford měl navíc náskok v podobě o něco širších pneumatik (215 mm versus 205 u Toyoty) a hlavně stabilizačního systému, který nelze za žádnou cenu nasadit na Toyotu. V mnoha ohledech to bylo právě kvůli chybějícímu ESP, že japonský sedan musel být přistižen, jak klouže na mokrém asfaltu a ztrácí drahocenný čas.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button